15.kapitola- Mě se nemusíš bát

5. července 2008 v 13:31 | Natusz |  Ošklivka??? Jak pro koho!!!
Když jsem psala, že kapitolka přibyde, tak jste nevěděli, že tak brzy, co?
Tak opravdu, zrak vás neklame, je tady, sice je krátká, ale doufám, že i tak za ti budete rádi. Pak očekávejte kapitolku k Proti srsti, tu prostě musím napsat, je poslední, ale i tak napíšu další k ošklivce, tak za týden? No ještě nevím.
Ale konec keců a dejte se do čtení a hodně komentů, protože bez nich to bude trvat ještě dýl.

15.kapitola- Mě se nemusíš bát
Ráno jsem se vzbudila tak svěží. Všechno v mé hlavě mi udalo směr, za kterým si půjdu. Tyhle dva týdny byly opravdu pozoruhodné. Všechno se změnilo. Možná ještě budu trochu zakomplexovaná z toho, jak si ze mě vystřelili. Ale snažím se to zvládnout. Už se nemůžu dočkat až se vrátím do Bradavic. Vstala jsem z postele a vykonala ranní hygienu. Ostatní už byli taky vzhůru.
"Kde mám svoje ponožky?" ptal se Sirius každou minutu, protože až teďka začal balit.
"Nevím," křičela jsem na něho z koupelny.
Když si nestěžoval na to, kde má svoje věci poházené, tak na to, že se už taky těší domů a prý hlavně na Remuse s Petrem, že zase budou provozovat nějaké noční toulky po hradě i po Bradavických pozemcích. Škoda, že mám v Bradavicích jenom dvě opravdové přítelkyně, Lily a Rose.
Konečně jsme mohli vyjít z pokoje a na cestě do velké síně jsme narazili na Briana.
"Ta, vy už odjíždíte, je škoda, že jsme se ani nestihli lépe poznat."
"My toho rozhodně nelitujeme," řekl Sirius jedovatě. Brian jakoby ho přeslechl.
"Tak pojďmě už nebo to nestihneme, Madam Maxime má mít nějaký proslov," snažila jsem se ukončit náš rozhovor.
"Počkej, ještě jsem ti nestačil říct, že ti to sluší," řekl.
"Tak to sis všiml brzy," a vyrazila na snídani.
"Jsem neskuteššně ráda, že ššeditel Bradavické šškoly, pan Albus Brumbál, dovolil svým ššákům navšštívit našši šškolu a doufám, šše se vám tady líbilo," ukončila svůj proslov se značným přízvukem a my jsme se mohli dát konečně do jídla, ale teďka se musím trochu hlídat. Celou snídani jsem si povídala s Lily, protože Rose někde flirtovala. Pak nám to musí všechno povyprávět.
Vyšli jsme ven a uviděli už čekající vlak, domluvila jsem se s Lily, že půjdeme do stejného kupé. Vlezli jsme do vlaku a já znovu potkala Malfoye. Díval se na mě tak "nenápadně", že jsem si ho opravdu musela všimnout, když jsem se nechápavě podívala, trhl pohledem a začal něco povídat nějakému Zmijozelákovi.
"Nestojí mi vlasy na hlavě nějak divně?" zeptala jsem se pro jistotu.
"Ne, proč?"
"Jen tak." Nechala jsem to být, možná mám bujnou fantazii.
"Jestli myslíš na to, jak se na tebe Malfoy tak divně díval, tak by sis na to měla zvykat, protože všichni budou koukat, kdo se to k nám vrací," řekla Lil a já si to začala taky uvědomovat.
"Haló, holky!" křičel za námi James se Siriusem. Pak nás doběhli a ptali se: "Co má Rose s tvým bratříčkem, Viv?"
"Co?" nechápala jsem.
"No, že teďka se tam spolu objímali a kdoví co ještě," řekl James a dal Lily pusu na tvář. Přece spolu chodí, tak co je na tom. Moji pozornost ale upoutala čerstvá novinka.
"To si děláš srandu," řekla jsem s nadějí.
"Ne, klidně se běž podívat, jestli nám nevěříš."
"Radši ne, pak si s Rose promluvím," to bych ho asi zabila, takhle si z ní utahovat.
"Půjdeme do stejného kupé?" zeptal se Sirius aby změnil téma hovoru.
"Nevím, jestli je pro pět lidí dost velké," pochybovala Lil.
"Vezmem si to velké na konci, je tam dost místa a cestou řekneme Rose, kde jsme," navrhl James.
"Tak jo, jdeme," prohlásila jsem. Šli jsme a pak jsem uviděla Rose tak, jak říkali kluci. Rozběhla jsem se k nim.
"Rose, přestaň!" zavolala jsem na ni. Ta se otočila a zatvářila se jako přistižená při činu. Přiběhla jsem k ní a odtrhla ji od mého bratra alias děvkaře.
"Co si myslíš, že děláš?" zeptal se mě Erik.
"Na to bych se měla zeptat spíš já tebe, ne?" odsekla jsem a táhla Rose za mnou, ale něco jsem nečekala, Rose se ani nehla.
"Co to děláš? Pojď, zapomeneme na to," řekla jsem.
"Ne, Viv, já na to zapomenout nechci," řekla a já jsem viděla vítězný škleb mého bratra. Nevěřícně jsem se na ni dívala a pak rychle otočila hlavu k Erikovi.
"Co jsi to sní, proboha, udělal?" křikla jsem na něho.
"Nic, je to jenom její rozhodnutí," řekl výsměšně. Mezitím přišel Malfoy i s nějakým svým kamarádem.
Otočila jsem se na Rose. "Copak to nevidíš? Dělá si z tebe jenom srandu," už jsem nevydržela a začala jsem křičet.
"To není pravda, ty vidíš ve Zmijozelákách jenom hajzly."
"Ale oni jsou hajzlové, copak to nechápeš?" zeptala jsem se.
"Ne všichni," ozval se hlas za mnou. Prudce jsem se otočila a uviděla Malfoy s naprosto vážnou tváří.
"Jako třeba ty, co? Ty jsi vzorný příklad všech zmijozelských," začala jsem mu nadávat, nevím, kde se to ve mně vzalo, dříve bych mu neřekla ani slovo ze strachu, že by mi mohl něco udělat.
V jeho očích se zablýsklo a zdálo se mi, že se trochu pousmál. "nic o mě nevíš, tak nemáš právo mě soudit," řekl klidně jakoby posměšně.
"To je sice pravda, ale vím, co se o tobě povídá, jsi zvíře, jestli to chceš vědět!"
"Luciusi? Ona to tak nemyslela, že ne?" zeptal se mě Erik a střelil po mě výhružným pohledem.
"Ale samozřejmě, že jsem to tak myslela," odsekla jsem a nevěděla, kde se ta moje odvaha ve mně bere. Zmijozelští na mě vytasili hůlku a teďka jsem se opravdu lekla. James se Sirusem na ně taky zamířili.
"Ne, to není třeba, vždyť toho moc neřekla," řekl Malfoy, aby je uklidnil. Nechápavě jsem pozvedla obočí. "Ale radši příště nepokoušej mou trpělivost."
"Kašlu tě," řekla jsem abych dodala rozhovoru efekt a chtěla jsem odejít za Lily a ostatními, kteří už byli dost přede mnou, ale někdo mě pevně chytil za ruku. Malfoy.
"Jsi sice krásná, ale jak vidím, moc chytrá nejsi."
"Pusť mě!" sykla jsem.
"Ale mě se nemusíš bát," zašeptal mi do ucha a já jsem pocítila nějaké divné chvění, asi ze strachu. Vyškubla jsem se mu a rychle utekla pryč a nechtíc jsem strčila do Rose, která tam ještě zůstala, pak ještě jsem slyšela: "Co s ní hodláš dělat?" "To se ještě uvidí."
Přiběhla jsem k ostatním celá vyděšená, něco se mi na jeho výrazu nezdálo. Možná ty jeho ledové oči, pozorovali mě nějak jinak, než je vídávám. Ne, to je blbost, už mi fakt začíná hrabat.
Společně jsme si sedli do kupé, ale Rose s námi nebyla. "Musíme jí domluvit," řekla jsem směrem k Lil.
"Jo, určitě, ona se snad úplně zbláznila," odpověděla Lily.
"Lásce ale neporučíš, však to znáš, ne?" zeptal se James směrem k Lily.
"Jakápak láska, je jenom poblázněná, zítra ráno se jí to všechno srovná v hlavě a bude pokoj," řekla jsem a věděla to s určitostí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lia Lia | 5. července 2008 v 16:57 | Reagovat

no teda..uz to je jasne ako facka..bude to malfoy..ale pekna kapca..:)

2 luckily luckily | Web | 5. července 2008 v 19:14 | Reagovat

skvělé a měla jsem pravdu, když jsem říkala, že po ní pojede Lucík;) moooc krásná kapitolka!! vážně se ti povedla, takže rychle další;):)

3 Kassiel Kassiel | E-mail | Web | 5. července 2008 v 21:19 | Reagovat

super nemám slov

4 jayne jayne | Web | 5. července 2008 v 21:48 | Reagovat

uzasna kapitolka..ale ked skonci s Malfoyom mna picne..sa asi odstrelim alebo co..ale kapca uzasna..rychle pokracko

5 leenikk leenikk | Web | 6. července 2008 v 12:16 | Reagovat

No sláva! Teď už jenom Proti srsti a bude, co? :)) Ne sranda, nespěchej, nebo spíš spěchej, ale nemusí to být hned zítra nebo tak.

Tahle kapča, fakt moc pěkná! Jsem teda hodně zvědavá, jak přijedou do Bradavic, co s ebude dál dít, hlavně s tím Luciusem, fakt! Musíš nás tak napínat! rychle, rychle další. Jo jenom trošku, ymslím, že to bylo uprostře kápi, nešlo dost dobře poznat, kdo co vlastně mluví, ale to je teď jedno.

Tak pa odpoledne

6 Theresa Theresa | 6. července 2008 v 15:04 | Reagovat

Malfoy? No to snad ne. Vzdyt to si chudak nezaslouzi. Ale jinak moc pekna kapitolka.

7 MarryT MarryT | Web | 6. července 2008 v 18:12 | Reagovat

Fakt hustý, teď se do toho začne ještě montovat ten zfetovanej Malfoy... Pěkná kapitolka!!!

8 Izabela1996 Izabela1996 | 7. července 2008 v 14:39 | Reagovat

Krása !

9 mimi mimi | 8. července 2008 v 15:01 | Reagovat

fakt nádhera, moc se  ti povedla

10 Slamáček Slamáček | 9. července 2008 v 11:25 | Reagovat

Moc,moc,moc krsná kapitola

11 passia passia | E-mail | Web | 16. července 2008 v 11:07 | Reagovat

uaaa nadhera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama