11.Možná už to konečně chápu

13. června 2008 v 21:16 | Natusz |  Proti srsti
Volejte sláva a tři dny se radujte!!!
To zíráte co? Je tady konečeně další kapča k Proti srsti... Samozřejmě nikomu nic nevyčítám... No, snad se Vám bude líbit. Tohgle je poředposlední kapitola, poslední budu psát já a na epilog se vrhne Any... jen se těšte!!! Jo ještě bych zapomněla, tuhle krásnou kapitolku napsala výborná povídkářka Leenikk, tak ještě jednou, ať se Vám líbí.

(Raichel-NSM)
"Hele, čum, jak vypadá ta Richmerová! Bez líčení vypadá jako ropucha." Posmíval se vcelku dosti hlasitě Sirius Black a James se k němu připojil. Podívala jsem se směrem, kterým se dívali. No, nebyla bůh ví jaká kráska, ale ropucha teda rozhodně ne! Co si jako myslí, nadávat lidem kvůli vzhledu? Já třeba na to líčení úplně kašlu, nejlepší je, když si přirozeně krásná a ne s tunami pudru a lesů a řasenek a dalších. Tak například Ashley, ta je schopna utratit na těhle věcech snad tisíce za měsíc. A proč to vlastně dělá?
" No ona ani s tím líčením nevypadala dobře." dodal James, Black se rozřehtal ještě víc. Pane bože, co jsme komu udělala, skončila jsme v nejhorší koleji a teď se ještě zblázním! Jak můžou být a světě taková individua. To je ještě horší než křížená gorila s automatickou pračkou. Je to chlupaté, neinteligentní a pořád se to kazí.
"Siriusku, jen mě tak napadá, chodí ten Potter s tebou aji na záchod a utírá ti zadek?" zeptala jsem se jízlivě. Black ztuhl a vytřeštil na mě oči.Chtěl něco říct, ale slova se mu zadrhly v ústech.
"Ehm… ehm…"
"Jdeme tichošlape, tahle bárbína nám nezkazí den." Popoháněl ho Potter. Sirius se na mě škaredě zapitvořil a zkusil ještě šeptnout: "Jsi jenom obyčejná děvka."
No na nic jiného se nezmůže, co by jsme taky od něho čekali, že?
Sedla jsem so do pohodlné sedačky, společenka se začala vyprazdňovat, skoro všichni šli na snídani. Já neměla hlad, nebo spíše chuť. Poslední dobou na mě padá veliký tmavý stín, ježiš co to kecám? Už jsme jak Ashley. Prostě mám něco jako depku, stačí? Už abych byla zpátky, ve své posteli, se svou identitou, s zeleno-stříbrnou barvou, přáteli a… přáteli? Mám já vůbec přátele? Jsou snad Cissa s Bellou mé kamarádky? Mohu jim vše říct, svěřit svá neskrytější touhy a sny, utěší mě, když mi bude nejhůř? Je to těžké přiznat, ale ne, nic z toho by neudělaly. Možná by mi jedině tak vynadaly, že si za to můžu sama…
"Ashley, Ashley!" křičí ze schodů Lily. Prudce se otočím a zírám na schody.
"Lil, co je? Víš jak jsem se lekla?" až teď jsem si všimla, že má Lily slzy v očích. Nemusela nic říkat, její gesta mluvily za vše, co nejrychleji jsem se sesbírala a pádila do ložnice. Když jsme přišla do ložnice, musela jsme zaostřit, protože tam bylo ponuro a všude jen černé stuhy.
Na posteli jsme rozeznala Lucy s Lily, jak se objímají, těžko říct, která víc plakala.
"Co-co se stalo?" zkusila jsme to patrně. Lucy hlasitě zavzlykala, Lily se postavila a podala mi obálku s dopisem.
"Milá slečno Lombardová, s lítostí vám oznamujeme, že včera ve večerních hodinách jsme našli vaše rodiče a sestru… mrtvé. Příčina smrti není dosud jasná. Upřímnou soustrast, ministerstvo kouzel…"
Teď jsme pochopila ty černé stuhy…
"Proč Oni? Proč moje malá sestřička? Copak nemá právo žít? Prý příčina smrti není jasná! A dělají s tím něco? Snaží se najít vraha a předejít tak ostatním napadením? Co? Ne! Tak na co umíme kouzlit, když to neumíme ani dobře použít!" propukla v hysterii Lucy. Lily se ji snažila utěšovat.
"Lucy… pššt." Obejmula ji kolem krku a začali jí hladit po zádech, plakala spolu s ní.
Pane bože, já se snad rozbrečím taky! Uááá, jí někdo zabije rodiče a malou sestřičku, jak to mohli udělat? Vždyť je to v poho holka, co komu udělala? A teď bude sirotek, bez peněz, bez zázemí, bez další šance mít rodinu… Pomalu jsme se došourala k objímající se dvojici a přidala se k nim. Bylo to tak krásné, slyšet tlukot srdcí lidí okolo, kteří jsou vám nablízku. Nikdy jsem tohle nepocítila, připadala jsem si, že konečně nejsem sama, že mám někoho o koho se můžu opřít, že mám přátele!
"Lucy, my tu vždy budeme pro tebe…" prohlásila jsme upřímně. Lucy se na chvilku odtáhla, smutně se usmála.
"Já vím Ash, mám vás obě tak ráda!" a znovu se přimáčkla k nám.
Slyšeli jste to? Někdo mě má rád! Bože, ani nevíte, jak mi tyhle slova v mém životě scházela. Byla jsem zvyklá poslouchat jenom znechucené výlevy, nadávky a nebo nechutné návrhy. Ale že mě má konečně někdo rád… Teď konečně vím, že život má cenu žít ne pro zabíjení a urážení druhých, jak jsem to dělala dodnes, nýbrž pro lásku, čistý, upřímný a jedinečný cit.
Ash, kdybys věděla, teď i závidím… A navíc jestli se mnou udělá jedna věta tohle, změnu k nepoznání, co asi muselo pro tebe být vyznání od Siriuse. To kvůli Blackovi se tak strojíš, už to vím…ach sestřičko, proč zrovna on?
(Ashley)
Huh, už mám toho všeho nad hlavu. Pořád jenom samé, kdy půjdeme někam na rande, kdy konečně půjdu za Pánem zla… Pche, tam teda rozhodně nepůjdu. Nevím, jestli tam Ashley chtěla jít, ale já jit o nedovolím. Zkazit si život. Já stále věřím, že v ní musí být něco dobrého, že není úplně zkažená. Ale možná, že jsem naivní, jak mi pořád říká. Ale vždyť se jenom snažím vidět na každém to nejlepší a ne nejhorší. Tak je to přece správně ne? Člověk není dokonalý a má spoustu chyb, já jich mám sice míň(musela jsem to říct), ale… sakra jsem povýšená! Jo. Páni, to je hrůza. Že jsem si toho nevšimla dřív… no dobře uznávám, že jsem si vždycky myslela, jak mi to sluší a že jsem nejhezčí… ale copak je to zločin? Nemůžu za to, že jsme krásná… No dobře uznávám, hodně udělají i líčidla a různé přípravky… víte co? Rozhodla jsme se změnit, nebudu si toho už tolik kupovat a místo toho dám ty peníze na charitu, jo! To je nápad, jsem to ale hodná, co?
Tak a už mi dokonce i hráblo, kecám tady sama se sebou. Trpím samomluvou, ale když já bych si tak ráda pokecala klidně i s Cissou nebo Bellou, ale ony se k tomu nějak nemají. Mám toho tolik co říct a nemůžu, víte jaké t je, když to musíte potlačovat v sobě? No, a tak si musím pomoci sama.
Právě se procházím po hradě, je to příjemné a osvěžující prolézat všechny kouty. Když jsem byla v Nebelvíru nebyl na to čas, musela jsme se pořád upravovat kvůli Siriho nebo jsem byla s Lily a Lucy…ach Lily a Lucy, ani nevíte jak mi chybíte!
A hele, co to tam je? Podivím se. Stěna jakoby se rozevírala a v mžiku se objevily dveře. Byla jsem celá napnutá, trochu se i bála. Ale co, teď jsem Raichel Colmanová, postrach školy, kdo by si na mě dovolil?
Vklouzla jsem pomalu dovnitř a nahlédla. Párkrát jsem zamrkala, byly tam tma. Zbystřila jsem, protože jsem zaslechla nějaký zvuk, no nějaký, znělo to, jako nějaká intimní chvilka milenců. Jaj, to je trapas, radši se rychle uklidím, abych ty dva nevyrušila a oni by si řekli, že jsem nějaký úchyl, když je pozoruji. Už jsem byla na odchodu, když jsem zakopla o nějaký kbelík s vodou, která se hned rozlila na podlahu. Řachot kbelíku se rozléhal od stěn, ani jsem nedoufala, že by to nemohli slyšet. Neviděla jsem na cestu a navíc jsme ještě ukouzla na té mokré podlaze.
"Jauvajz!" vykřikla jsem bolestí, budu mít pěkného moncla na zadečku. Ani jsem se nenadála a ke mně si to přiběhl jeden z milencům už z dálky jsme poznala, že je to muž, hohó, velmi pěkný muž a navíc jen v trenýrkách.
"Kdo sakra jsi? A co tu děláš?" ozval se naštvaný ale i zvědavý hlas SIRIUSE BLACKA!!!
Cože? To-to musí být nějaký omyl, to určitě ne! On by nemohl… on je… sukničkář, varovali mě všichni a já, já hloupě věřila, že by snad mě mohl milovat… já… Měla jsme co dělat, abych se tam nerozbrečela.
Sirius se na de mě sklonil a pomohl mi stanout, když mi však zasvítil do obličeje, pustil mě rovnou zase dolů, do té louže.
"Au!" Je toho na mě moc, teď si ještě zlomím ruku.
"Ty? Co tu chceš k sakru? Špehuješ?" zuřil Sirius. Já stále doufala, že je to nedorozumění, možná že ty zvuky jsem jenom slyšela v mojí hlavě a on tu je sám. Prosím, ať je to pravda!
"Siriusku, kdo to je?" zpoza tmy se vyjevila nějaká vychrtlina, za normálních okolností bych se jí zeptala, jak to děla, že je taková hubená, ale teď jsme dostala šílený vztek.
"Tak ty mě, teda mojí sestru podvádíš! Co si jako myslíš, vždyť ona tě miluje a ty se tu válíš s nějakou krávou!" začala jsem chrlit oheň. Teď jsem ráda, že hraji Raichel, ta se ničeho nebojí a všem dává pěkně na frak.
"Tse. To jako myslíš Ashley? Prvně neskutečná barbí a teď i mrcha, těžko říct, dyd byla horší. Vyřiď ji prosím, ať jde do prdele. A teď buď od té lásky a odejdi sama, nebo to budu muset udělat já."
Cože? Já se nestačím divit!tak teď mu vadí barbí!
"Ty hajzle!!! Crucio!" vyřkla jsem tak nečekaně a pohotově, že ani Sirius nemrkl. Jeho tělo se náhle podlomilo a kleslo na kolena, začalo se víjet v neuvěřitelných křečích bolesti. Jen ať trpí! Zaslouží si to, já mu tak věřila. Proč jsme jen byla taková naivka? Užívám si ten pocit, že mám nad ním moc, aspoň jednou, jedinkrát, vidíš co dokáže Ashley Colmanová v masce Raichel. Když už jsem vnímala, že moje opojení je u konce, švihla jsme hůlkou a kletba přestala působit. Je zajímavé, jak jsme to zvládla, i když to vlastně vůbec nikdy nedělala.
Všimla sjem si, že ona vychrtlina hodně rychle zdrhla, ani si nevzala podprsenku. Fůj! Růžová! Od dneška nenosím nic růžového!
Nechala sesm tam ležet Siriuse a běžela do ložnice, ve společence jsme ještě stihla parádně odbít Lucia. V pokoji už byly i Ciss i Bell. Lehla jsem si na postel a konečně mohla normálně přemýšlet, až teď jsme si uvědomila, co jsem vlastně udělala, i když jsme ze sebe měla hrůzu, byla jsem na sebe hrdá.
"Bell, Ciss, můžeme si promluvit?" nadhodila jsme po chvilce.
"Co je? Doufám, že si aspoň někoho dobře zmučila, protože jiné hovadiny poslouchat nemíním." Odsekla hned Bellatrix a lakovala si stále nehty načerno.
"Jo. Bell má pravdu, jestli nám tu chceš vykládat jaký sis koupila nový lak, nebo do koho ses zamilovala, tak si běž jinam." Zamítla také Cissa.
Fajn. Taky, že půjdu" Zavrčela jsem vztekle, vstala odešla z pokoje.
Raichel, už možná vím, proč si taková. Jestli se takhle k tobě chovají, není divu, vždyť si ani nemůžeš normálně pokecat. Nemáš žádnou oporu, lásku, prostě nic. Tennhle zmijozel je jenom jedna velká přetvářka, je škoda, že si tam musela i ty…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lia Lia | 13. června 2008 v 22:48 | Reagovat

no teda...to som necakala...ale zaujimave no..

2 Jayne Jayne | Web | 14. června 2008 v 14:43 | Reagovat

Tak toto som vazne necakala..ashley pouzila crucio??..tomu sa mi ani nechce verit..kapca je uzasna..tesim sa na dalsiu :)

3 Izabela1996 Izabela1996 | Web | 16. června 2008 v 13:34 | Reagovat

Super !!!!!

Tak to je vemi zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama